Tyto stránky již nejsou udržovány. Obsah je postupně přesouván/aktualizován na adrese chytrosti.marrek.cz.
68/186
Princip je založen na snímání pohybu kuličky v rovině X - Y a jeho následném převodu na elektrické signály. Tyto signály jsou dále zpracovány a převedeny na pohyb kursoru po obrazovce.
Na každém símači jsou dvě LED diody a vždy je jedno okénko posunuté a neprosvicují se obě zaráz. Podle toho, které se dřiv prosvítí se určí směr pohybu myši.
Snímače mají většinou podobu tří válečků, z nichž jeden snímá otáčení horizontálně, druhý vertikálně a třetí má funkci přítlačnou. Kromě systému tří válečků existují také myši, které mají jen jeden váleček.
Optická myš využívá LED jako zdroj světla, které je snímáno fotodiodami nebo dokonalejším optickým snímačem (CCD či CMOS prvek s maticí o velikosti několik desítek bodů). První optické myši využívaly pro snímání pohybu speciálně potištěný podklad (podložku pod myš).
Moderní optické myši periodicky snímají obraz podkladu osvětlený pomocí LED nebo laserové diody a vyhodnocují posuv obrazu vůči předchozímu snímku. Využívají k tomu speciální čipy pro zpracování obrazu v reálném čase a převodu pohybu do osy X a Y. Například optická myš Avago Technologies ADNS-2610 zpracovává 1512 snímků za sekundu o velikosti 18×18 bodů, přičemž každý vyhodnocuje 64 různých úrovní šedi.
Pro osvětlení podkladu se tradičně využívají červené LED, protože v době vzniku optických myší byly nejlevnější. Na barvě osvětlení nezáleží, avšak při použití člověku neviditelného infračerveného světla může být dosaženo vyšší přesnosti snímání a nižší spotřeby elektrické energie. Optická myš pracuje spolehlivě na strukturovaném povrchu, kde je možné snadno rozpoznat pohyb podkladu. Z tohoto důvodu je nevhodným podkladem sklo, zrcadlo nebo jiný povrch, který způsobuje vznik falešných odrazů. Kvalitnější myši zpracovávají za sekundu více snímků, aby byl pohyb myši přesnější a správně reagoval i na rychlé pohyby.
Rozdíl mezi optickou myší, využívající odrazu od osvětleného povrchu LED diodou, je v přesnosti a intenzitě infračerveného laseru a ve vyšším rozlišení senzoru. Laserové myši mají také výkonnější mikroprocesor. Pouhým pohledem je pak laser na rozdíl od optiky neviditelný. Paprsek vyzařuje přes lesklý prstenec, který zaznamenává odraz laseru.
Kromě přesnosti spočívá přednost laserové myši v možnosti snímat povrch na lesklých a jiných nevhodných površích pro myši optické. Výjimkou je pouze čiré sklo a zrcadlo, i když i na těchto materiálech umí některé nejmodernější laserové myši pracovat. Příkladem je myš A4Tech X6-76D.
Špičkové laserové myši využívají snímač o rozlišení 2 500 DPI. Citlivost lze některých typů (A4Tech X750F) přímo na myši přepínat v rozmezí 600 až 2 500 DPI.
Trackball je vstupní počítačové zařízení podobné myši.
Jde jednoduše o kuličku umístěnou v podložce, jíž se dá pohybem prstů pohybovat -- kulička je navrchu, nikoliv zespodu jako v případě myši. Bývá buď samostatně nebo zabudován v notebooku.
Trackball je nasazován v případě, kdy standardní myš není vhodná (průmyslové použití, veřejné informační stánky), nebo pro odvětví, kde je potřeba velmi přesné polohování kurzoru. Například pro použití v počítačové grafice, aplikacích typu CAD, nebo DTP. Naopak se příliš nehodí pro rychlý pohyb s vysokou přesností, který je požadován například v počítačových hrách.
Také je nezbytnou pomůckou pro mnoho postižených lidí, kteří nemohou pro dysfunkci motoriky používat běžnější polohovací zařízení, jakým je myš.
Trackpoint (obchodní značka IBM) je polohovací zařízení přenosných počítačů (alternativa k touchpadu). Jeho otcem je Ted Selker. Poprvé se objevil v roce 1992 na notebooku IBM ThinkPad 700. V současnosti se nachází jen u některých modelů převážně Lenovo ThinkPad. Můžete ho najít také na některých výrobcích firem Dell, HP, Acer nebo SONY.
V podstatě se jedná o malý joystick, který je na klasické QWERTY klávesnici umístěn mezi klávesami "G", "H", "B". Samotný trackpoint nemá funkci tlačítek. Ta jsou tři a jsou umístěna zvlášť, dole pod mezerníkem. Většina lidí ovládá trackpoint ukazováčkem a tlačítka palcem. Čepička trackpointu je vyrobena obvykle z gumy a je vyměnitelná (U řady ThinkPad se standardně dodávají 3 různé čepičky). Nakláněním trackpointu do směrů ovládáte pohyb kurzoru po obrazovce. Rychlost pohybu závisí na množství použité síly. Citlivost trackpointu je softwarově nastavitelná. Levé a pravé tlačítko mají funkci stejnou jako na myši. Stisknuté prostřední tlačítko zároveň s nakláněním trackpointu umožňuje scrollování.
Na rozdíl od touchpadu je trackpoint nyní na ústupu, přestože jsou stále uživatelé, kterým vyhovuje více. Oproti touchpadu můžete s trackpointem přejet celou obrazovku aniž z něj zvednete prst. Problémem trackpointu je nutnost občasné kalibrace, když se kurzor trochu pohybuje do stran, aniž ho uživatel používá. Rekalibrace proběhne automaticky, stačí aby ho uživatel asi 1s nepoužíval.
Touchpad je vstupní zařízení běžně používané u notebooků. Jeho účelem je pohybovat kurzorem po obrazovce podle pohybů uživatelova prstu. Jde o náhradu za počítačovou myš. Touchpady se vyrábějí v různých velikostech, ale jen zřídka větší než 50 cm2.
Touchpady většinou pracují na principu snímání elektrické kapacity prstu nebo kapacity mezi senzory. Kapacitní senzory obvykle leží podél horizontální a vertikální osy touchpadu. Poloha prstu je pak zjištěna ze vzorků kapacity z těchto senzorů. To je důvod, proč touchpad nereaguje na špičku tužky nebo dokonce na prst s rukavicí. Také vlhký prst může být pro touchpad problematický, protože se nelze spolehnout na výsledky měření ze snímačů.
U touchpadu se obvykle nacházejí tlačítka podobně jako na počítačové myši. U některých touchpadů (v závislosti na modelu a ovladači) je možné také kliknout klepnutím prstu na touchpad a přesouvat objekty stejně jako kurzor myši plynulým pohybem, pokud toto posouvání následuje ihned po klepnutí.
Některé touchpady také mají „hotspoty“, tedy místa, která mohou mít jiný účel než kliknutí. Například posouvání podél pravého okraje může ovládat svislý posuvník neboli vertikálně rolovat aktivní okno. Pohyb v dolní části touchpadu pak může rolovat okno horizontálně. Některé touchpady také mohou emulovat více tlačítek myši klikáním do rohů nebo klikáním více prsty naráz.
Touchpady se používají zejména v přenosných zařízeních, protože klasická myš potřebuje stabilní rovnou plochu, která není všude k dispozici. Touchpady mají oproti myši některé výhody, zejména že pozice touchpadu oproti klávesnici je vždy stejná a k pohybu kurzoru po obrazovce stačí jen malé pohyby prstů. Někteří uživatelé počítačů jim z těchto i jiných důvodů dávají přednost. Klávesnice s vestavěnými touchpady jsou k dispozici u specializovaných výrobců.
Tablet je polohovací zařízení skládající se z pevné podložky s aktivní, zpravidla obdélníkovou plochou a z pohyblivého snímacího zařízení v podobě bezdrátového pera nebo tak zvaného puku (obdoba myši s nitkovým křížem a tlačítky). Tato počítačová vstupní periferie umožňuje ovládat počítač podobným způsobem jako počítačová myš (ovládání kurzoru), v případě pera je použitelná i ke kreslení volnou rukou, s pukem pak může sloužit i k digitalizaci výkresové předlohy. Používá se zejména v CADu či grafických programech. Moderní tablety jsou citlivé i na tlak a je možné měnit tloušťku a charakter čáry v závislosti na tlaku na hrot pera.
V posledních letech se objevily na trhu i LCD tablety, kde je jako podložka pro pero použit LCD. Při ovládání počítače se tedy nedíváte na vedle stojící monitor, ale přímo na tablet, kde perem počítač přímo ovládáte.
Tablety můžeme členit na profesionální, zpravidla s rozměrem aktivní plochy formátu A4 a větším, a na tablety pro domácí či hobby použití s aktivní plochou i jen formátu A6. Existuje i řada tabletů určených pro děti.
Pasivní tablety, především od firmy Wacom, využívají technologii elektromagnetické indukce, kde horizontální a vertikální vodiče tablety působí jako vysílací i přijímací cívky (na rozdíl od vodičů tabletu RAND, které pouze vysílaly). Tablet generuje elektromagnetický signál, který je přijat do LC obvodu ve stylusu. Vodiče v tabletu pak přepnou na přijímací režim a přečte se signál generovaný perem. Moderní úpravy také zajišťují citlivost na tlak a jeden nebo více spínačů (podobně jako tlačítka na myši), s elektronikou ve stylusu samotném, ne na tabletu.
Aktivní tablety se liší v tom, že používají stylus, který je samostatně napájen, díky čemuž vytváří a přenáší signál na tablet. Tyto stylusy využívají interní baterii, díky čemuž jsou objemnější. Eliminace potřeby napájet pero umožnujě, tabletům neustále naslouchat signálům pera, protože nemusí přepínat mezi režimy vysílání a příjmu, což může mít za následek nižší chvění.
Obsahovali malý zvukový generátor ve stylusu a akustický signál zvedl dvěma mikrofony umístěnými v blízkosti povrchu psaní. Některé moderní návrhy jsou schopny číst pozici ve třech rozměrech.
Wacom je být jedním z příkladů grafických tabletů, které fungují tak, že generují a detekují elektromagnetický signál: v designu Wacom, je signál generovaný perem a detekován mřížkou vodičů v tabletu. V jiných designech jako například Pencept generují signál v mřížce vodičů a detekují ho v peru.