Název školy: | Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 |
Autor: | Ing. Marek Nožka |
Anotace: | Princip funkce číslicové filtrace signálu |
Vzdělávací oblast: | Informační a komunikační technologie |
Předmět: | Počítačové sítě a komunikační technika (PSK) |
Tematická oblast: | Principy přenosu informací |
Výsledky vzdělávání: | Žák s pomocí obrázků ukazuje princip číslicové zpracování signálů |
Klíčová slova: | FIR filter, číslicová filtrace |
Druh učebního materiálu: | Online vzdělávací materiál |
Typ vzdělávání: | Střední vzdělávání, 3. ročník, technické lyceum |
Ověřeno: | VOŠ a SPŠE Olomouc; Třída: 3L |
Zdroj: | Vlastní poznámky, Wikipedia, Wikimedia Commons |
Číslicový signál je "pouhá" posloupnost vzorků, tedy posloupnost čísel. V našem příkladu označíme vstupní posloupnost $\mathrm{x}(n)$. $n$ je pořadí vzorku.
x=[ 1, 2, 1.4, 3.1, 1.1, 2, 1, 0, -3.1, -2, -0.9, -2.8, -1.5 ]
Graficky znázornit vstupní posloupnost můžeme takto:
Filtr obecně slouží ke změně časového průběhu nebo frekvenčního spektra signálu. Číslicovým filtr pracuje na následujícím principu: Filtr bere vstupní vzorky, jednotlivé vzorky váhuje (vynásobí je příslušnou konstantou) a sečte je. Výsledkem je výstupní posloupnost $\mathrm{y}(n)$.
Příslušné konstanty -- váhy jednoznačně určují vlastnosti filtru a jejich velikost je předmětem návrhu filtru.
Obecné schéma číslicového filtru vidíme na následujícím obrázku. (Schéma je zjednodušené a nezahrnuje zpětné vazby.)
$\mathrm{z}^{-1}$ označuje zpoždění o jeden vzorek (jeden takt). To znamená, že číslicový systém musí mít paměť a pracovat nejen s aktuálním vzorkem, ale i s několika vzorky předešlými.
$\mathrm{h}(n)$ označuje konstantu (váhu), kterou je příslušný vstupní vzorek vynásoben. Právě tyto váhy příslušný filtr (systém) jednoznačně charakterizují a určují jeho chování. Říkáme jim impulzní charakteristika $\mathrm{h}(n)$.
Impulzní charakteristika $\mathrm{h}(n)$ je obecně odezva na tzv. jednotkový impulz. Jednotkový impulz je jediný vzorek o hodnotě jedna.
Mějme následující filtr:
h(n) = [ 0.1, 0.2, 0.5, 0.3 ]
... jeho vnitřní uspořádání, by se dalo nakreslit asi takto:
(Ostatní váhy jsou vždy násobeny nulou.)
Nyní přivedeme na vstup filtru posloupnost $\mathrm{x}(n)$.
x=[ 1, 2, 1.4, 3.1, 1.1, 2, 1, 0, -3.1, -2, -0.9, -2.8, -1.5 ]
Průchod filtru můžeme znázornit následujícím způsobem: Dáme pod sebe vstupní posloupnost $\mathrm{x}(n)$ a časově převrácenou impulzní charakteristiku $\mathrm{h}(n)$ a budeme násobit vždy vzorky, které jsou pod sebou. (Toto odpovídá matematické operaci konvoluce).
Výsledkem je posloupnost zobrazená na následujícím obrázku. Vidíme, že výstupní posloupnost připomíná funkci sinus. Filtr se tedy očividně chová jako dolní propust.
y(n)=[ 0.1 , 0.4 , 1.04, 1.89, 2.03, 2.39, 1.98, 1.53, 0.79, -0.52, -2.04, -2.39, -1.76]
V této prezentaci se pokouším o prvotní přiblížení problematiky středoškolským studentům a proto zde záměrně opomíjím zpětné vazby a systémy s nekonečně dlouhou impulzní odezvou.